Václav IV. – Architektura

Doba Václava IV. Václav IV. Lucemburkové Církev Výtvarné umění
Architektura Kulinářské umění Hudba Literatura Věda
Móda Vojenství Odkazy Ke stažení

Architektura

Největší stavební podniky Lucemburků odstartoval Václavův otec Karel IV. Za Václava byla Praha velkým staveništěm. Rozestavěné bylo celé Nové město s řadou kostelů a paláců. Bohužel za Václava se horšila ekonomická situace země – za což Václav tak docela nemohl, šlo o zhoršné klima, změny v obchodních cestách, dvě velké epidemi atd. – ale faktem bylo, že pro Václava bylo stále těžší jen dokončit Karlem rozstavěná díla a na vlastní velkolepé podniky mu už nezbývaly finance.

A tak nejviditelnější stavby z jeho doby tvoří několik zajímavých hradů, které porušují většinu pravidel, podle kterých se hrady stavěly ještě za Václavova otce Karla. Například – na začátku Karlovy vlády byl “moderní” koncept hradu, kdy je velký hradní palác na obou stranách schovaný mezi dvě velké věže – jako například hrad Kašperk.
Postupně začal být moderní ty hradu, kdy jádro tvořily dva rovnoběžné paláce spojené zdmi tak, že uvnitř tvořily malé nádvoří. A obranné prvky jako hradby a věže byly až kolem tohoto jádra. Tak byl postavený třeba Helfenburk u Bavorova nebo Dívčí kámen na Vltavou nedaleko Krumlova. Za Václava IV. tato tendence pokračovala došlo k překročení významné hranice – za hlavní smysl hradu přestala být považovaná jeho vojenská stránka a více se hledělo na přemychové bydlení. Samozřejmě během husitských válek se pak vše změnilo a k mnoha takovým bezstarostným hradům bývaly dostavovány další věnce opevnění.

Hrady

Václav IV. nastoupil na trůn za okolností, které ani v nejmenším neukazovaly, že by hrozilo nějaké nebezpečí. Vypadalo to, že hrady ztrácejí svůj vojenský význam a jejich hlavní úlohou bude poskytovat přijemné, v případě Václava spíš mimořádně luxusní, bydlení svému majiteli. Sám Václav v Praze z Pražského hradu přesídlil na Králův dvůr, který stál v místě dnešního obecního domu (byl zbourán koncem 19. století).

Takhle Králův dvůr vypadal v půlce 19. století, kdy ho na svém modelu zachytil Langwail. Byla to trojice budov kolem trojúhelného dvora. Langwail ji zachytil v její barokní úpravě.

Točník

Mezi oblíbené Václavovy hrady patřil Točník, který si nechal postavit na cestě mezi Prahou a Plzní. Je také projektovaný velmi bezstarostně, hlavně jako luxusní sídlo, žádné dvojité hradby a systém boční palby. K případnému nepříteli se obrací luxusním palácem s velkými okny.

Točník

Další ilustrace najdete třeba na webu http://www.hrady-zriceniny.cz/s__tocnik.htm
Točník, i několik dalších hradů, si můžete postavit jako papírový model >>.
Na hrad Točník >> stojí za to vyrazit na výlet! Najdete ho na dálnici mezi Prahou a Plzní, stojí majestátna na vysokém vrchu na starším hradem Žebrák. Podívejte, kdy tam mají nějakou zajímavou akci.

Křivoklát

Křivoklát je mnohem starší, ale Václav IV. ho měl rád také, protože se sem jezdil schovat před panovnickými povinnostmi a věnoval se svému koníčku – lovu.

Křivoklát

Křivoklát si také můžete postavit jako papírový model.

Nový hrad u Kunratic

Kousek za Prahou si Václav IV. nechal postavit další lovecký hrad – Nový hrad u Kunratic– dnes je to už součást Prahy a z hradu zbyly jen stopy po obvodovém zdivu v lesoparku u Kunratic. V dějepise jste se o něm nejspíš zmínili v té souvislosti, že zde Václava zastihla zpráva o pražské defenestraci, kvůli které ho stihla mozková mrtivce, na kterou zemřel.

 

Pro pražské je to dobrý námět na výlet:

Krakovec

Na Krakovec si vzpomeneme v souvislosti s Janem Husem – bylo to jeho útočištětě před tím než se vydal na kostnický koncil. Ale Krakovec je pro nás velmi zajímavý hned ve dvou úplně jiných směrech.

Tak za prvé se podívejme na jeho dispozici. Vlastně to jsou tři křídla paláce a jen ve čtvrté straně uzavírající jejich podkovu je mohutná bašta chránící vstup do hradu. Žádné další hradby, předsunuté openění, žádné další věže, dokonce místo úzkých střílen velikánská široká okna. Ve srovnání se staršími hrady je to ztělesnění bezstarostného luxusu. Samotný palác čítal spoustu pohodlných krásných místností v několika patrech, vlastně byl i pohodlnější než například palác Karlštejně nebo Karlův palác na Pražském hradě. Stejně jako u Točníku vidíme, že majitel hradu ho stavěl hlavně jako přepychové sídlo a obranná funkce tu byla spíš jako obrana před pobudy než že by se počítalo s nějakými vojenskými operace, obléháním a podobně.

A druhou mimořádnou věcí je, kdo si tento hrad nechal stavět. Nebyl to žádný bohatý a mocný šlechtic, ale bohatý a úspěšný měšťan-obchodník. Něco, co by o sto let předtím bylo zcela nemožné a společensky nepřijatelné. Vidíme, že za Václava IV. už bohatí měšťané měli majetek často srovnatelný se šlechtou, a začínali si troufat dát své postavení najevo.

Krakovec

Roztoky u Prahy

Také tvrz v Roztokách u Prahy si stavěl bohatý měšťan. Nejdříve tak, jak to kdysi bývalo zvykem – obytná věž obehnaná ochranou hradbou, ale později začal přistavovat k hradbě další budovy, až nakonec věž jako nejméně pohodlnou část tvrze zbourali úplně a dnešní zámek je vlastně jen věncem budov obíhajících vnitřní dvůr – zcela bez jakékoli věže neba dalšího obranného prvku.

 

Jak se stavělo v jiných zemích?

V roce 1386 začala stavba milánské katedrály. Milánská katedrála je svými rozměry největší gotická katedrála na světě (dlouhá 158 a široká 92 metrů! Rozměry katedrály sv. Víta jsou pro srovnání 124 x 60 metrů) a nejkrásnějších na světě, má 5 lodí a její vnější klenebný systém připomíná mramorový les. Za Václava IV. svítila bělostí, dnes je bohužel zašedlá od smogu.

  

v roce 1402 začla stavba další obrovské katedrály – ve španělské Seville. I její rozměry jsou impozantní – 135 metrů na délku a 100 na šířku.

Největší překvapení by nás ale čekalo ve Florencii. V roce 1420 tu Bruneleschi otvíral novou katedrálu >>, která už z gotiky vykročila úplně pryč a patří mezi skvosti rané renesance.

Na všech třech vidíme, že se nedrží konceptu katedrály, jak vznikl ve Francii a víceméně ho převzaly německé země. Francouzská katedrála měla dvě věže v západním průčelí a obě sloužily současně jako zvonice.

V jižní Evropě už od nejstarších dob byla katedrála uspořádaná trochu jinak. Jednou stavbou byla bazilika, hlavní chrám, vedle ní stála věž se zvonicí a správně vedle stála ještě třetí stavba – baptisterium. Tak to můžeme vidět třeba v Pise. Francouzi si tedy původní model zjednodušili a stavěli “tři v jednom”, baptisterium totiž bývalo v přízemí jedné z průčelních věží.

Chrám svatého Víta v Praze je má také, ale zvonici má ve velké jižní věži. Takovou velkou věž se zvonicí vidíme v Seville, nebo třeba ve Vídni v chrámu sv. Štěpána, kde naopak nejsou věže v západním průčelí. Milánský dóm nemá ani samostatnou zvonici, ani dvě věže v západním průčelí – sv. Vít má naopak obojí najednou.

V Seville vidíme ještě jednu věc – s chrámem těsně sousedí klášter. Tak to bývalo běžné. Katedrála sloužila jak klášteru, tak třeba celému městu, ale klášter byl institucí, která se o chod katedrály starala. V Praze na Hradě byly kláštery dva – mužský, který byl přistavěný na severní straně chrámu sv. Víta (byl cca tam, co je dnes vikářská ulička) a ženský, který patřil k chrámu sv. Jiří – ten stojí dodnes a je v něm umístěna sbírka středověkého umění Národní galerie.

Měkčené zbraně pro larp, cosplay, divadlo, hračky

 

Doba Václava IV. Václav IV. Lucemburkové Církev Výtvarné umění
Architektura Kulinářské umění Hudba Literatura Věda
Móda Vojenství Odkazy Ke stažení