Václav IV. – a jeho osobnost

Doba Václava IV. Václav IV. Lucemburkové Církev Výtvarné umění
Architektura Kulinářské umění Hudba Literatura Věda
Móda Vojenství Odkazy Ke stažení

V roce 1361 (26.února) se v Norimberku narodil syn císaře Karla IV., Václav. a 25. června 1363, tedy před 650 lety byl korunován za českého krále. Do historie vstoupil jako český král Václav IV., zpočátku i jako volený král římský. Osoba opředená mnoha mýty, pověstmi a divokými historkami – takové bylo jeho panování. Stojí za to, abychom o něm něco věděli.

Ve starších filmech bývá ukazovaný jako ten hodný a navíc český panovník, zatímco jeho bratr Zikmund jako ztělesnění proradnosti a ještě k tomu jako zlý Němec. Asi tušíte, že to nebude tak docela pravda.

První, co nás klame, je přemýšlení, jestli byli Češi, Němci, nebo co vlastně. Jenže ve sřtedověku takhle nikdo nepřemýšlel a u šlechticů akrálů zvlášť to bylo úplně mimo úvahy. Prostě byli českými panovníky a tím to končilo. Jakou řečí mluvili? Jan Lucemburský i Karel IV. nejraději francouzsky, protože to byl jazyk, ve kterém vyrostli, ale oba mluvili stejně dobře německy a samozřejmě latinsky. Karel se navíc naučil i trochu česky, ale nejspíš to nikdy nebyl jemu nejbližší jazyk, byť se to kronikáři snaží zdůrazňovat. A oba danými jazyk nejen mluvili, ale samozřejmě četli a psali, protože jak Jan, tak Karel pár let studovali práva na pařížské Sorbonně. Karel měl 4 manželky, první byla Blanka z Valois a v té době se v rodině mluvilo jistě francouzsky a francoužštinu jako mateřský jazyk měly i dvě nejstarší Václavovy sestry. Další tři Karlovy manželky měly za mateřštinu němčinu a tak je vlastně jisté, že s nimi Karel mluvil německy a v němčině vyrostly všechny ostatní děti Karla IV., včetně Václava.

Karlovi synové už nestudovali na Sorbonně, ale měli domácí učitele, a to všichni tři ty nejlepší, jaké mohli mít. Takže kromě rodné němčiny se naučili číst a psát i francouzsky a latinsky a také se naučili mluvit trochu česky. Václav asi nejlépe. Ale každopádně na českém královském dvoře v té době se mluvilo automaticky německy – a přesto se dotyční považovali za české šlechtice. Kterými navíc ve skutečnosti byli.

Ale k Václavovi: Václav se narodil stárnoucímu Karlovi IV. velmi pozdě, měl už tři starší sestry a dva předchozí kluci Karlovi zemřeli eště jako malé děti. Takže Karel Václava odmalička velice rozmazloval. Měl ještě tři mladší sourozence (Zikmunda, Annu a Jana), ale ti měli jinou matku. Václav IV. nikdy nemusel řešit žádné problémy, nikdy neměl nic na starosti a vždy žil v největším možném luxusu. Takže když Karel IV. zemřel, bylo to pro Václava tak trochu probuzení ze sna.

Najednou se ocitl na místě klíčové osoby pro evropskou politiku a musel řešit nejšílenější problémy, které nikdo před ním řešit nemusel – papežské schizma, Turci na Balkáně. A Václavovi bylo 17! Takže to všechno prostě podcenil a vladaření se věnoval velmi málo. Nejvíc ho bavil lov – a také se rád po nocích v přestrojení potloukal po pražských hospodách a užíval si života.

Jenže tím problémy, které měl vyřešit nabobtnaly a Václav si znepřátelil jak nejmocnjší šlechtu, tak velkou část vlastní rodiny. Šlechta vedená tu Václavovým bratrem Zikmundem, tu jeho bratrancem Joštem Václava několikrát zajala a z té doby je také historka, kdy Václavovi pomohly k útěku lazebnice v lázních a on pak na jejich počest používal ručníka ledňáčka ako osobní odznak – je vytesaný i na motecké věži Karlova mostu. Ale z příhody se mimojiné dovídáme, že lidé v té době zdaleka nebyli takoví špindírové, jak si dnes mnoho lidí myslí. Fungovaly veřejné lázně a naopak bylo pravidlem se každý den mýt.

Nejhorší bylo, když mu jednou kdosi do jídla přimíchal jed, kterým si Václav zle popálil trávicí trubici a zničil žaludek. Protože se tyto rány těžko hojily a byly velice bolestivé, užil jediné anestetikum, které tehdy měl – alkohol. A začal pít opravdu hodně a postupně se na alkoholu stal závislý.

Ze dvora Václava IV. také známe postavu “kouzelníka” Žita, no spíš je přesnější říci dvorního šaška. Jeho úlohou bylo krále bavit, dělat mu společnost i jako jeden z mála mohl říkat naplno, co si myslí, protože od šaška se to čekalo.

Václav byl zrkátka takový příjemný společník do hospody a milovník lovu. Utíkal od lidí a hlavně práce a politiky. Což je ale v případě krále a císaře trochu špatně. Namísto na Hradě sídlil uprostřed města na Králově dvoře (dnes na tom místě stojí Obecní dům), ale ještě raději utíkal na své hrady – Křivoklát, Točník, Nový hrad u Kunratic.

Na Václavově dvoře se nejvíce objevovali nikoli nejmocnější šlechtici, ale spíše ti druhořadí i drobní zemané. Těm mocným se Václav spíš vyhýbal, protože by snimi musel řešit ěnjaké vladařské povinnosti, zatímco ti druhořadí ho jen nahlas obdivovali a lichotili mu, což Václavovi dělalo dobře

Neměl žádné děti. Takže dědicem po něm byl jeho bratr Zikmund. Ten měl povahu velice odlišnou – byl sice stejně marnotratný a rozmazlený jako Václav, ale také byl velice akční a cílevědomý. U obou bychom našli řadu dobrých i řadu špatných vlastností. Nejěvtší škoda je, že víc nedrželi spolu – mohli se výborně doplňovat.

Pojď místo testu zkusit něco úplně jiného: Podívej se na události, které se seběhly během panování Václava IV. a zkus si vzít nějaké poučení i z toho, co Václav udělal či neudělal, co se mu povedlo a co nepovedlo a pojď napsat takové malé vlastní dějiny své vlády. Jak bych panoval, kdybych se ocitl v roce 1378 na místě Václava IV.

Měkčené zbraně pro larp, cosplay, divadlo, hračky

Doba Václava IV. Václav IV. Lucemburkové Církev Výtvarné umění
Architektura Kulinářské umění Hudba Literatura Věda
Móda Vojenství Odkazy Ke stažení