Václav IV. – Věda a vzdělanost

Doba Václava IV. Václav IV. Lucemburkové Církev Výtvarné umění
Architektura Kulinářské umění Hudba Literatura Věda
Móda Vojenství Odkazy Ke stažení

Věda a vzdělanost

Za panování Václava IV. se na poli vzdělanosti udály dvě věci, které byly velice významné, přestože to tak možná nevypadá.

Univerzity

My si rádi připomínáme, že Karel založil první univerzitu severně od Alp, ale není to tak docela pravda. Sto let před tím vznikly slavné univerzity v Paříži (Sorbonna) a později také v Cambridge a Oxfordu. V samotném 14. století se s nimi najednou ale protrhl pytel: Zatímco ve 13. století jich bylo v Evropě jen několik, o sto let později byla univerzita v každém významném městě. V době panování Václava IV. vznikly univerzity například v Kolíně n. Rýnem nebo v Heidelbergu.

Méně už se ví, že třeba krásnou budovu pro pražskou univerzitu, Karolinum, pro školu nekoupil Karel IV., ale jeho syn Václav. Václav univerzitu velice podporoval a patřil mezi vzdělance ve své době – jeho obory byly hlavně právo a teologie. Mj. proto tak rád chodil na kázání Jana Husa, protože Jan Hus byl univerzitním profesorem.

Za Václava IV. se také původně samostaně zakládané koleje spojily a vzniklo klasické středověké vysoké učení. Mazi stěžejní fakulty pařtily (stejně jako dnes) právnická, lékařská, filosofická a teologická.

Univerzita samozřejmě měla své výsady, stejně jako její studenti. Patronem univerzity a formální hlavou byl pražský arcibiskup, v čele pak fakticky stál rektor a kvestor, který měl na starosti její hospodaření.

Rozšíření univerzit přispělo ke vzdělanosti, navíc vzdělání přestalo být výsadou církve. Univerzity byly velice svobodnými ostrovy uvnitř středověkého světa. Pro středověkou vědu a univerzitní svět bylo také specifické, že na univerzitách se v celé Evropě mluvilo latinsky. Pro studenty i pedagogy tak nebyl problém cestovat mezi univerzitami i vzájemně komunikovat bez ohledu na to, ze které země kdo pocházel. Rozšíření univerzit – a tedy vzdělání – bylo jedním z klíčových okamžiků pro vznik moderní Evropy.

Nejznámějším profesorem (mistrem) pražské univerzity je pro nás určitě Jan Hus. Byl to kněz, teolog a lingvista. Mezi významné profesory Karlovy Univerzity kromě Jana Husa patřl i Křišťan z Prachatic, latinsky Cristannus de Prachaticz, (1370 -1439) – astronom, matematik, lékař a teolog.

  • Zjistěte, co všechno ti dva vytvořili a co z jejich díla je pro nás dodnes živé a používáme to!

 

Ulugh BegUlugh-Begova observatoř

Druhá událost na poli vědy a vzdělanosti se odehrála velice daleko na východě. V Samarkandu tam vládl vnuk Timura Lenka – Ulug Beg (1394 – 1449). A byl to velmi netypický panovník. Spíš než válčení nebo studium Koránu ho zajímala hvězdná obloha. Patřil mezi nejvýznamnější hvězdáře – nejen své doby. Nechal s postavit velmi zajímavou observatoř (její zbytky můžeme v Samarkandu obdivovat dodnes) a zde vytvořil své celoživotní dílo: První mapu hvězdné oblohy, astronomický atlas dolněný mnoha výpočty a tabulkami s drahami jednotlivých nebeských těles. Z ní čerpali i všichni evropští renesanční hvězdáři jako Koperník, Kepler a další.


 

Stránky o Václavovi IV. už neudržujeme a jsou památkou na jeden náš starší projekt. Doporučujeme kouknout na stránku  Hry na naše živé aktuální projekty.

Doba Václava IV. Václav IV. Lucemburkové Církev Výtvarné umění
Architektura Kulinářské umění Hudba Literatura Věda
Móda Vojenství Odkazy Ke stažení