| Doba Václava IV. | Václav IV. | Lucemburkové | Církev | Výtvarné umění |
| Architektura | Kulinářské umění | Hudba | Literatura | Věda |
| Móda | Vojenství | Odkazy | Ke stažení |
Móda v 15. století v Evropě byla charakterizována řadou extrémů a velkou marnivostí. Během panování Václava IV. se móda stala ještě rafinovanější a elegantnější. Mužské oblečení získalo límeček – stojáček. Kápě se přestala nosit jen tak přehozená přes krk, ale začala se z ní točit okrasná točenice na připomínající turban. Plášť se stal dlouhým a bohatě zdobeným. A také ženská móda se stala rafinovanější. Šaty se už zásadně nosily ve dvou vrstvách – spodní překrývala košili, vrchní se nosila v kontrastní barvě a měla obrovské prostřihy na bocích a okraje lemované drahými kožešinkami.
K těm šatům vlevo zde máte střih. Velikosti si samozřejmě upravte sobě na míru. Ať vám to sluší! A jestli se vám šaty povedou a budete se chtít pochlubit, pošlete nám fotku! Přidáme ji sem a budete-li pro, tak i s odkazem na vás.
Jak se na rukávech vzaly dlouhé páchy? Původně se prostě rukávy šily delší, aby mohly být hezky nařasené. Pak byly ještě delší a ještě delší, až to nebylo pohodlné, a někde v půlce se udělal prostřih, kterým se ruka vystrčila ven. Zbytek rukávu zůstal volně viset už jen jako ozdoba. Bylo to hrozně nepraktické a ten kdo nosil páchy vlastně nemohl vůbec nic kloudného rukama dělat. Dámy potřebovaly asistenci často i když šly na záchod. Ale o to vlastně šlo. Nositel páchů dával najevo nejen že má na mnoho zbytečných metrů drahé látky, ale také na to, že nemusí rukama sáhnout na žádnou práci a může si dovolit být trvale obskakován služebnictvem.
Šaty nabývají objem a rukávy získávají dlouhé páchy.. Objevuje se řada charakteristických tvarů klobouků a jiných pokrývek hlavy. Šaty šlechty začínají být bohatě zdobené drahokamy a pokrývky hlavy i drahým peřím.
Doba vlády Václava IV. je doba přelomová – bohatí měšťané začínají být často movitější než leckteří šlechtici a dávali to najevo. Začali si stavět nejen honosné domy ve městě, ale tvrze (např. Roztoky u Prahy a další), ale i hrady, tedy něco, co ještě před nedávnem bylo nemyslitelné – viz třeba Krakovec u Rakovníka.
Z čeho se šilo? U nás to bylo nejčastěji z vlny a konopí. Obojí bylo k mání v celé šířce kvality, obyčejní lidé většinou nosili látkunebarvenou, bohatí barvenou. Přitom stále platilo, že třeba purpur nebo modré látky jsou drahé a tedy se jimi dává najevo bohatství. V nejbohatších kruzích se nosilo i hedvábí, teré u nás bylo velmi vzácné. Mezi hodně vzácné materiály samozřejmě patřil hedvábný samet.
Samozřejmě se nosily košešiny, čím bohatší člověk, tím vzácnější. Ale i tady platilo, že některé – například hranostaj – tedy hermelín – byly vyhrazené králi a císaři. Velmi módní byla sobolina a kunina nebo kožešina z rysa. A tedy to samozřejmě zvyšovalo jejich cenu.
Šlechta a královský dvůr si často nechával nejen šít, ale i tkát na míru látky se speciálním vzorem (např. erbem, ornamentem atd.) Jinak byly oblíbené vzor s květinami a ornamenty tvořenými třeba svinutou vinnou révou.
Boty se v lepší společnosti stále nosily s dlouhou špičkou. Ta byla někdy tak dlouhá, že si ji musel dotyčný švihák tkaničkou přivázat ke koleni. Nebylo to praktické, ale byla to frajeřina. Boty si šlechta nechávala šít z jemné kůže, takže když bylo deštivo, moc nevydržely. Řešilo se to tak, že na boty si k chůzi po ulici nazouvali ještě dřevěné špalíčky, někdy i dost vysoké, které je uchránily před rozbahněnou ulicí.
Bezprostředně na dobu Lucemburské módy – tedy módy dvara lucemburských králů a císařů v Praze – navazuje tzv. burgundská móda, která lucemburské módní trendy rozvíjí do dalších fines.
A tady je střih k šatům dámy vlevo na obrázku.
Kápě je dneska již dávno zapomenutý kus oblečení, ve středověku velmi praktický a oblíbený. Původně to byla malá kukla, později její spodní část narůstala až do rozměrů malé peleríny – a taková kápě, zvlášť byla-li třeba kožená, byla skvělou ochranou před nepřízní počasí. Jak šla móda, tak se také prodlužoval „ocásek“ kápě. Zezačátku byl velmi krátký, později plandal až k pasu. A někdy sloužil i jako taková chytrá kapsa na pár drobností. V době Václava IV. ale hlavně šlechta začala kápi nosit úplně jinak. Nasadili si ji na hlavu vlastně obráceně a smotali z ní ozdobný… někdy opravdu velmi umělecký a zdobený… turbánek s mnoha střapci. Normlně si ji pak oblékli jen když opravdu potřebovali schovat před deštěm. Kápi ušijete velmi snadno – a uvidíte, že jí sice dnes hodně lidí bude považovat za legrační oblečení, ale že má své kouzlo.
A nakonec jedna zajímavost: Většinou se má za to, že spodní prádlo je velmi moderní vynález a podprsenka že vzikla až v 19. století v Kanadě. Toto mínění nám trochu pocuchalo objevení dámského spodního prádla v Korutanech (dnešní Rakousko), které pochází právě zhruba z doby Václava IV. Nevěřme na to „co se říká“, lidé ve středověku kupodivu o hygienu dbali. A dbát o ni přestali až někdy v 17. století. Středověké holky tedy velmi pravděpodobně – inu ty bohaté – nosily docela hezké spodní prádlo.
Odkazy s dalšími inormacemi a obrázky:
http://www.revivalclothing.com/article-the15thcentury.aspx
http://www.gutenberg.org/files/34845/34845-h/34845-h.htm
http://www.gutenberg.org/files/34903/34903-h/34903-h.htm
Stránky o Václavovi IV. už neudržujeme a jsou památkou na jeden náš starší projekt. Doporučujeme kouknout na stránku Hry na naše živé aktuální projekty.
| Doba Václava IV. | Václav IV. | Lucemburkové | Církev | Výtvarné umění |
| Architektura | Kulinářské umění | Hudba | Literatura | Věda |
| Móda | Vojenství | Odkazy | Ke stažení |