Václav IV. – výtvarné umění

Výtvarné umění

Jaké zajímavé novinky se na poli umění děly v době Václava IV? U nás byly v plném proudu nejkrásnější goticé stavby, jejichž budování zahájil už Karel IV. Katedrála sv. Víta v Praze a mnoho dalších. V Itálii už bylo vše jinak a začínala tam renesance. Podobně tomu bylo i v malířství nebo sochařství.

Nejslavnější cyklus gotických maleb na světě vytvořil malíř, kterému se řídá mistr Theodorich. Nejspíš to byl Ital, který žil na dvoře Karla IV. V době panování Václava IV. u nás působili jiní umělci, nejslavnější z nich jsou dva – ani jednoho neznáme jménem a tak jim říkáme podle jejich nejslavnějších děl Mistr vyšebrodského oltáře a Mistr třeboňského oltáře.

Vpravo vidíme tzv. Madonu těšínskou. Vznikla kolem roku 1370-75 a vidíme na ní znakky tehdejší módy. Madona stojí v typickém postoji, kterému se říká kontrapost – její tělo je prohnuté do S, jednu nohu má pokrčenou a boky stočené našikmo.

Mistr Vyšebrodského oltáře

Pracoval už pro Karla IV. , jeho nejslavnější díla jsou různé deskové obrazy s náboženskou tematikou a oltáře.

Mistr třeboňského oltáře

Působil přímo na dvoře Václava IV.

Jan van Eyck

Mezi nejslavnější a nejlepší malíře, kteří tvořili v době Václava IV., patřili bratři van Eyckové z Nizozemí, slavnější a známěšjí je starší z nich Jan van Eyck 1390-1441. Mimojiné jemu připisován objev olejomalby. Temperová technika, kterou do té doby všichni malovali, totiž pochází z Itálie – tedy země s teplým a suchým podnebím. V chladné Evropě a zvlášť třeba v Nizozemí, kde je podnebí vlhké, temeprové vbarvy plesnivěly, malby praskaly a byly velice háklivé na uložení. Van Eyckové proto vyzkoušeli přidávat do vrchních vrstev malby lněný olej, posléze si ho upravovali na suníčku a připravovali si vlastně olej polymerovaný. Jejich techniku pak ve zjednodušené podobě užívali malíři až do 19. století.

Donatello – italský sochař, žil ve Florencii v letech 1386 – 1466 a i když i on patří k současníkům Václava IV., počítáme ho už mezi renesanční umělce. Je to tím, že renesance začala v Itálii mnohem dříve než přišla k nám, prvním impulsem pro toto znovuzrození antiky bývá označována vláda císaře Federica (Fridricha) II. z rodu Štaufů, který podporoval znovuvydání mnoha antických spisů, některé sám překládal.

Sochu Jana Křtitele vytvořil ve Florencii cca v letech 1409–1411

Filippo Brunelleschi (1377 – 1446) je další nečekaný současník Václava IV. mezi umělci. Byl to sochař, malíř, ale hlavně architekt žijící ve Florencii.

Bruneleschi studoval geometrickou perspektivu a napsal první „příručku“ o perspektivě, které se poté drželi všichni renesanční umělci. Leonardo perspektivu později rozšířil o perspektivu barevnou a sférickou.

Projektoval katedrálu ve Florencii (dostavěna v roce 1420) a zahájil projekt chrámu sv. Petra ve Vatikánu – ten po Bruneleschiho smrti dokončil Michelangello. Když si srovnáte tuto katedrálu ve Florencii s katedrálou v Miláně , ihned uvidíte, jak velký náskok na poli umění měla Itálie, Florencie zvlášť, před zbytkem Evropy. Ve stejné době u nás pomalu pokračovala stavba chrámu sv. Víta, která se na 500 let zastavila po smrti Václava IV.

Stránky o Václavovi IV. už neudržujeme a jsou památkou na jeden náš starší projekt. Doporučujeme kouknout na stránku  Hry na naše živé aktuální projekty.