Akkon 1291

Akkon 1291
AKKON 1291DESIGNOKOLNOSTIPOSTAVYPŘIHLÁŠKYPLATBYGALERIE

Píše se rok 1291. Dobře opevněné město Akkon patří k posledním baštám křesťanského Jeruzalémského království. Za hradbami se houfují hordy mamlúckého sultána. Ale do města přijely na pomoc oddíly janovských žoldnéřů a na cestě je prý vojsko anglického krále Edwarda i kyperského krále Jindřicha. Nepočítaje oddíly templářů a johanitů.

Ve městě je teď pestrá společnost – vojáci, řádoví rytíři, místní nobilita, židovské i křesťanské rodiny. Arméni, katolíci, nestoriáni – a dokonce i pár muslimů, kteří se nesmířili s panováním barbarských Mamlúků. A mnoho lidí z okolí, kteří do bezpečí hradeb uprchli při příchodu Mamlúků. Za hradbami je nepřítel. Opakovaně se pokouší brát hradby ztečí, ale zatím jeho útoky vždy končily fiaskem a zkušení válečníci říkají, že ačkoli je nepřátel hodně, jejich armáda není dobrá a mělo by se vůči nim vystoupit s větší razancí.

Všichni řeší blízkou budoucnost i své plány: Uprchnout na některé z janovských lodi? Ale lodí je málo a znamená to zanechat na místě celý svůj majetek. Nebo připravit pořádný protiútok a rozprášit nepřítele před hradbami, jak navrhují někteří? Anebo prostě zachovat klid a počkat na pomoc vojsk obou králů? Ale je ve městě dost jídla a vody? A dokáže se tak různorodá společnost na něčem dohodnout, když tu překáží různost víry, různost původu, národa a zvyků, ale i rodinné rozpory a křivdy mezi některými?

Co nás čeká? Řešení mnoha životních dilemat. Rozpory týkající se financí, víry, zvyklostí i plánů. Kuchyně východního Středomoří. Zpívané středověké bohoslužby. Meče a sekery Saracénů a Mamlúků.

Víc informací se časem objeví, neujdou vám, když si lajknete https://www.facebook.com/CestyCasem/ Místo a přesné datum ještě upřesníme.

Termín přihlašování najdete na facebook.com/cestycasem

DESIGN HRY

Akkon 1291 je dramatický, obsahový, výpravný larp s emotivní atmosférou. Jde tu o existenciální, etické, mystické i docela obyčejné věci. Ve hře se střetávají různé filosofie, růůzná etnika, různá náboženství. A především lidé.

Bojování i nějaké násilí proběhne, ale pro milovníky válčení to není ta pravá bojová hra.  Spíš je to velké drama zasazené do středověku – tedy se spoustou mystiky, romantiky a epiky.

Akkon 1291 je skriptovaná hra, ale postavy mají poměrně velkou svobodu v rozhodování v klíčových momentech. Nemusí řešit, jak je to „správně“, protože žádné „správně“ neexistuje. Hra může dopadnout velmi různě, není to sled jasně daných kroků, ale není to ani sandbox, kde si postava dělá, co chce.  Postavy mají řadu věcí k řešení, řadu vztahů k odžití, ale mají i prostor pro vlastní „hraní si“, užívání si situace.  Prostě se přeneseme do obleženého Akkonu a tam se ocitneme v těle jedné z postav.

 

Postavy

Jindřich II z Lusignanu Kyperský a jeruzalémský král. Přestože si na trůn dělají nároky i jiní, Jindřicha jako krále uznala většina baronů a dokonce se za něj po počátečních roztržkách postavil velmistr templářů. Jindřich byl také nejrychlejší ve shánění vojenské pomoci. Vyjednal dohodu s lombardskými a toskánskými obchodníky, a ti Akkonu poslali na pomoc loďstvo naložené asi tisícovkou žoldnéřů. Sám sehnal pěknou armádu včetně těžkooděnců a smluvil prý i další vojáky z Rhodu a Kilikie. Jeho příjezd všichni napjatě očekávají.
Konstancie Sicilská Královna, žena Jindřicha II. Dcera arragonského krále Federica. Její bratři se střetli s rodinou Anjou na Sicílii a pro Koncstancii je rodina Anjou největším nepřítelem. Všichni vědí, že na krále naléhá, aby se všech spojenců Anjou zbavil.
Otto z Grandsonu Velitel královských sil v Akkonu. Zkušený generál, který se s mamlúky nejednu střetl. Ujal se velení královského vojska, ve kterém se spojí síly Kypru, Kilikie a lombardských žoldnéřů.
Amaury Amaury je bratr krále Jindřicha a byla mu svěřena funkce konstábla. Je to urozený mladý muž, který se těší, že si při porážce mamúlků před Akkonem vydobude slávu a zásluhy.
Celestýna Konstanciina komorná a Markétna chůva. Ne že by něco mohla rozhodovat, ale jak to tak bývá, u lecčeho se namane, leccos ví a Markéta i Konstancie na ni leckdy dají.
Markéta z Lusignanu Jindřichova dcera, Kyperská a jeruzalémská princezna. Vymohla si na otci, že chce být obraně Akkonu přítomna. A protože král seznal, že je tu vždy možnost sednout na loď a pár set metrů od břehu už bude od mamlúků v bezpečí, protože ti mamlasi si do vody netrufnou dál než kam stačí po pás, cestu jí povolil.
Ioannes Kapitán královského loďstva. Je to zkušený a moudrý námořník a ostřílený voják, královské loďstvo jistě bezpečně odnaviguje až do Akkonu.
Odo de Poilechien Místodržící Akkonu. Úspěšný a bohatý člověk. Šušká se, že to není zrovna králův obíbenec a král ho nevymění jen proto, že si nechce znepřátelit templáře, kteří za Odem stojí.
Marie de Polchein Odova manželka není nadšena z toho, že se stále ještě nenalodili a neodjeli z téhle divoké země pryč. Na co Odo ještě čeká?
Sofie de Polchein Dcera místodržícího Oda má své plány. Tuší, že rodiče už pomalu nakládají majetek na loď a chtějí vyrazit do Francie, jenže ona se tu cítí doma a o Francii jen slyšela. Navíc tu je spousta věcí, které ji tu drží.
Guillaume de Beajeu Velmistr řádu templářů Zkušený rozvážný muž, jakoby všude měl své lidi. Několikrát předem věděl, co mamlúci udělají a zdá se, že si dobře rozumí i s assassíny, kterých je prý i v Akkonu víc než dost. Je zdatný diplomat, ale zlé jazyky říkají, že hraje na všechny strany a že s ním nikdy nevíš, co je vlastně jeho cílem.
Roger de Flor Templářský rytíř. Jeho rodina má v Katalánsku loďařství a Roger v řádu dlouho bojoval jako seržant. Ale ztráty v řadách rytířů přiměly velmistra pasovat Rogera na rytíře – a vzhledem k jeho znalostem mu přenechal velení templářským lodím.
Theobald Guaidin Templářský komtur. Po velmistrovi a maršálovi třetí nejvýš postavená osoba v řádu. Zdá se, že s velmistrem se často neshodnou. Ale oba jsou především loyální řádu a Kristu.
Pierre Sevrey Templářský maršál. Spravuje obrovské templářské jmění a nikdo kromě samotných členů vedení řádu neví, jak je vlastně velké a co všechno se v něm nachází.
Guy z Pirou a Ibelinu Templářský komtur a lékař. Má za sebou pestrý život a když od krále dostal hezké panství Ibelin, plánoval usadit se tam a v klidu dožít. Jenže události se seběhly jinak a Guy se vrátil jak do řad řádových rytířů, tak mezi ty, kterým je povinován složenou Hyppokratovu přísahou.
Jean de Villiers Velmistr Johanitů. Je to tvrdý a zkušený válečník. Říká, že nepřítel venku je sice početný, ale jeho vojáci nejsou dobří. A když se křesťanské síly ve městě spojí a vyrazí do rozhodného protiútoku, mamlúky rozeženou.
Humbert z Graifswaldu Jeden z mála Němců v johaitských řadách. V řádu sice nezastává žádné významnější postavení, ale je všemi rytíři uznávaný jako skvělý bojovník, kterého je dobré mít v bitevní vřavě po boku.
Mateus z Clermontu Mateus je z menší šlechtické rodiny a když vstupoval do řádu, nejspíš za sebou měl už pěkně divoký život. Ale řádoví bratři se ho přestali ptát, když viděli, jak je skvělý a zarputilý bojovník. Vždy v první řadě.
Bartloměj Pizan Málomluvný rytíř, který se k řádu špitálníků přidal před pár lety. Pochází z úplně opačného konce světa.
Jean de Gailly Johanitský komtur. Vede správu johanitských hradů ve Svaté zemi a dobře si uvědomuje, že ve vnitrozemí zůstalo odříznutých několik nedobytných pevností s dobrou posádkou a dobrým zajištěním proviantem i vodou. Ty jen tak nepadnou. Kdyby se tak podařil všechny řádové síly koncentrovat! Jak se s nimi ale spojit?
Dominik Dominikánský mnich a kněz Přišel před lety s templáři ze západu a mezi lidmi se stal velmi oblíbeným.
Avram Židovský obchodník. Jejich rodinný podnik po generace dobře prosperoval. Uměli dobře nakoupit koberce a látky z Persie i z Chórezmu, vyzná se ve zbraních a nároční zákazníci u nich vždy našli i luxusní šperky. Když Jeruzalém obsadili Saladinovi Arabové, nic moc se pro Avramovu rodinu nezměnilo. Ale když došlo v Káhiře k převratu a k moci se dostali turečtí mamlúci, věděl, že je zle. Zabalili zboží a s rodinou vyrazii do nejlépe opevněného přístavu – Akkonu.
Ráchel Avramova žena žena Ráchel má spoustu starostí. Takovou dobu přemlouvala Avrama k cestě, až už skoro bylo pozdě. Vše se dalo zařídit v mnohem větším klidu. Mají v Evropě příbuzné a měli by sednout na nejbližší loď a jet za nimi. Tady už štěstí neudělají.
Rút Avramova dcera Rút cestu bere jako velké dobrodružství. Otec vždycky říkal, že část rodiny žije někde daleko na severu a možnost, že je pozná a uvidí takový kus světa, ji láká.
Ester Avramova dcera Ester z cesty velkou radost nemá. Otec rozhodl, tak se nedá nic dělat, ale v Jeruzalémě bylo dobře a už si malovala svou budoucnost – a teď tohle!
Shirin Peršanka, její manžel byl obchodník s kořením a zahynul před několika týdny. O část majetku přišla, ale chudá rozhodně není.
Hadrata Mladý perský lékař, studoval v Isfahánu a říká se, že patří k Ismaelitům. A to je pak jasné, proč se raděj přidal ke křesťanům, než by zůstal venku s mamlúky.
Chalid Arabský otrokář, bohatý a nepříjemný týpek S mamlúky se nejspíš v minulosti něco provedli, když po jejich příchodu raděj vyhledal bezpečí v křesťanském městě.
Dawija Chalidova dcera. Nejde přehlédnout, že ta dívka pěkně tančí. Ale otec ji pečlivě hlídá a tak o ní nikdo moc neví.
Rashne Perský obchodník s hedvábím. Obchod se teď trochu zkomplikuje, ale plánuje dovézt zboží do Itállie a pak se uvidí.
Yasmina Rashnova dcera je milá dívka, kterou si většina lidí hned oblíbí. Otci poáhá s obchodem. A rozumí mu stejně dobře jako hudbě a tanci.
Giovanni de Ventimiglia Velitel lombardských žoldnéřů. Najal ho král Jindřich. Giovanni je tvrdý chlapík jehož životem je boj. Umí přijímat i rozdávat rány a nic ho nevyvede z rovnováhy. A takový i musí být, chce-li udržet na uzdě bandu hrdlořezů, které naverboval.
Gaetani Kapitán velící lombardským lodím má dost zkušeností s dálkovými plavbami. Je pravda, že Giovanni trochu škudlil a jeho lodě napěchoval nezkrotnými vojáky až po okraj. Za dobrého počasí to nevadí, ale kdyby vypukla bouře je to zlé, takhle přetížení by do vln nemohli. Musí kontrolovat počasí a udržovat lodě připravené. Tahle výprava se mu pranic nelíbí.
Marcello Benátský obchodník, člen benátského senátu – sboru patriciů. Benátky mají obchodní stanice po celé Levantě, Marcello má na starosti jejich řízení. Má v přístavu svou rychlou triéru a mamlúci za hradbami ho evidentně nechávají chladným. Daleko víc ho rozčiluje lombardská flotila. Tím spíš, že jejich vojsko je momentálně nejsilnější ve městě. Aby tak nechtěli ohrozit jeho podnik!
Robert ze Sorequ Potomci Francouzů, vlastně Normanů, kteří přišli před 200 lety v první výpravě. Sami se tu už cítí doma. Jejich panství není velké, ale leží na kdysi dobrém místě mezi Jeruzalémem a přístavem. Po pádu Jeruzaléma tu začalo být horko a s příchodem mamlúků rodina musela panství opustit a uprchnout za hradby Akkonu. Kdo ví, jestli se budu moci vrátit domů.
Markéta ze Sorequ Robertova žena, z dobré rodiny, její rodiče jí neustále připomínali, že se mohla vdát lépe. Což o to, asi mohla, a myslí si to zvlášť teď, když jejich državy zabrali ti barbarští mamlůci! Její muž proti tomu určitě mohl a měl něco udělat. Chlapi ve městě by se prostě měli sebrat a vyrazit udělat venku pořádek.
Filip ze Sorequ Robertovu synovi Filipovi je čerstvě osmnáct a je pod silným vlivem své matky. Ano, proti mamlůkům měli něco udělat, ne jen před nimi utéci jako zajíci a snažit se pobrat co nejvíce cenností. Filip je možná trochu naivní a snadno se nechá strhnout bojovnými řečmi, ale bez toho by se přece nedaly vyhrávat bitvy.
Petronila ze Sorequ Robertova dcera Petronila je o něco starší než Filip, měla se dobře vdát za Tankreda z Haify, jenže její nápadník padl v boji s mamlůky dřív, než ke sňatku stihlo dojít. Kdo ví, co teď s ní bude! Ideální by bylo se tady v Akkonu seznámit s nějakou dobrou rodinou a zasnoubit se dřív než uprchnou na nějaké benátské lodi. Petronile se to jeví jako skvělý plán!

Ricoldo z Nedeidy

Potomci Katalánců, kteří přišli před 200 lety v první výpravě. I oni jsu tu doma a Katalánii nikdy neviděli a vlastně ani nikdy neviděli své vzdálené příbuzné. Mají sice ne velké, ale hezké panství v Nedeidě, jen kousek od Akkonu. Země je tu úrodná a rodině se vždy dařilo. Když do Nedeidy dolehly zprávy o tom, že se do pohybu dalo mamlúcké vojsko, museli narychlo sbalit, co mělo cenu a dalo se odvézt, a uchýlili se pod ochranu akkonských hradeb. Ricoldo má obavy, co na jeho pečllvě hýčkaných pozemcích mohli mamlúci natropit a kolik škod bude muset po návratu napravovat.
Bianka Ricoldova dcera měla v Neidě nápadníka, a netuší, co s ním ted je. Má strach o jeho život. slíbil, že za nimi dojede, jen co něco vyřídí, ale už tu měl dávno být. Bianka ho každý den vyhlíží a strachuje se o něj. Ona i její dva sourozenci odchod z domova nesou dost těžce a každý se s tím vyrovnává po svém.
Garcia Ricoldova dcera. Garcia se rozhodně nikam stěhovat nebude. Palestina je její domov a i kdyby tu měla čekat snad se zbraní v ruce, tak se své země nevzdá. Otec i bratr si ji kuli její zatvrzelosti občas dobírají, ale ona na to nedbá. Otec si pořád myslí, že bude nějaký návrat, ale ona má strach, že je nic takového nečeká.
Gerard Ricolůdv syn. Gerard je nejmladší vytoužený syn. Je rozvážný a úprk sem do Akkonu ho dost zasáhl. Po cestě se v duchu loučil se zemí, kterou má rád. Gerard je přesvědčený o tom, že tuhle zemi budou muset opustit a už se do ní nikdy nevrátí. Ale podobně jako jeho sestra Garcia to nehodlá udělat jen tak, vezme pár těch parchantů s sebou.
Maurikios Řek Mauritikos je stavitel. A to velmi ceněný a nežilo se mu zle. Jeho rodina prosperovala v Jeruzalémě celé generace. Ale věci kolem se mění a v jednu chvíli si Murikos řekl, že bezpečnější bude vydat se z Levanty pryč. Možná na Kypr, snad Konstantinopol – nebo Řecko? Škoda, že nemá řadu synů. Místo toho se kolem něj točí čtyři dcery!  Nebo aspoň kdyby měl jednoho! Aby měl komu předat to, co umí.
Irena Maurikova žena. Irena má spoustu starost s výchovou svých dcer. Pomalu jí přerůstají přes hlavu
Brísé Maurikova matka. Má už něco za sebou a je to nekorunovaná hlava celé domácnosti. Občas jsou s Irenou na nože, ale to je celkem normální. Pro Brísé je důležité, že ji respektuje její syn a vnukové.
Dafné Maurikova neprovdaná sestra. Je to Brísina největší ostuda. Zústala na ocet, protože si postavila hlavu, když jí matka s bratrem kdysi vybrali ženicha, kterého nechtěla. Nepřinutili jí si ho vzít, ale pak už nebylo cesty ven. Dafné byla do teď v pozadí, ale od té doby, co je v Akkonu krize kvůli obležení, nachází v sobě skryté talenty. Otázka je, využije-li je ve prospěch rodiny….
Hypoitos Hypoitos je tesař. Jeho řecká rodina tu žije od nepaměti. Nepatříl sice k honoraci, ale válečné doby jim ač je to překvapivé vždy spíš svědčily. Umí opravit poškozenou bránu, zná jak se staví některé válečné stroje, umí napravit poškozené krovy a spoustu dalších užitečných dovedností. A za ně se v poslední době dobře platí.
Alexander Alexander je Hoypoiův syn. Zdá se, že je velmi horlivý pro víru. Maurikos by ta za jiných okolností považoval za dobré znamení, ale v tomhle bláznivém světě si říká, jestli to není nepraktické.
Greta Hypoitova žena. Všeho toho stěhování a pendlování má plé zuby. Má alespoň radost z Alexandra, je tak oddaný víře, že by se mohl stát knězem a kazatelem. Akorát, že to asi těžko projde přes Maurikiose, který o něčem takovém nechce ani slyšet.
Aram Aram je úspěšný a bohatý arménský zlatník. V Jeruzalémě bylo dobře a po dvě generace tu jejich rodinná dílna prosperovala. Nu což, teď přišel čas vydat se do Kilikie. Mají tam příbuzné a snad se jim povede i tam.
, má alespoň radost z Alexandra, je tak oddaný víře, že by se mohl stát knězem a kazatelem. Akorát, že to asi těžko projde přes Maurikiose, který o něčem takovém nechce ani slyšet.
Arsiné Aramova žena. Aram se tváří, že je to jen další cesta za obchodem, ale Arsiné už to harcování zmáhá. Ale co naplat, Akkon je v obležení a kdo se dostane včas do lodě, ten vyhrál. Hlavně ať se Aram neplete do politiky, je čas se sbalit a z téhle země konečně vypadnout.
Tigran Aramův syn. Tigran se tady v Akkonu zamiloval a vůbec se mu odsud nechce. A jestli mu tatínek nedovolí vzít si svou vyvolenou s sebou, tak to bude muset Tigran zařídit nějak jinak. Je to horkokrevný maldý muž, co nevyjedná řečmi, zkouší silou.
Tamara Aramova dcera. Tamara je šikovná zlatnice po otci, otec sice chce předat řemeslo Tigranovi, ale ten je zbrklý a zdaleka není tak pečlivý jako Tamara. Tamařiny šperky už teď zdobí … vlastně zdobily by některé zdejší obyvatele, kdyby nebyli pravděpodobně mrví.
Janna Aramova dcera. Janna je nejmladší a nejmilovanější tatínkova dcera. Je to talentovaná muzikantka a jdou jí jazyky, už teď pro tatínka sjednává obchody s arabskými a franckými zákazníky, je drzá a prostořeká, ale protože je mladá a krásná, tak jí to jak tatínek, tak zákazníci odpouštějí. Je jí jedno, kam půjdou, hlavně, ať je tam tatínek.
Lucie z Tripolisu Urozená dáma, jejímiž předky jsou jak účastníci prvních výprav, tak kilikijští a byzantští šlechtici. Zdědila hrabství po otci Bohemundovi, který nedávno padl v boji. Drží přístavy Tripolis a Latakia a její lidé  na ni nedají dopustit. Proslýchá se, že v jeden moment sama oblékla zbroj a povzbuzovala obránce na hradbách a poté v poli před městem, a díky její statečnosti se povedlo útok odvrátit.
Asimah Asimina kurdská rodina uprchla z Káhiry, když se k moci dostali Mamlúci. Nešlo přehlédnout, že se k nim i okolní Arabové chovali s velkým respektem a jistě jde o někoho významného. Asimin otec i bratři se přidali na stranu křesťanů proti Mamlúkům, přestože vyznáním jsou sunitskými muslimy. Bohužel všichni padli v nedávné době během bojů o okolní města.